Dřeviny

Jehličnaté dřeviny

Dřevo neobsahuje cévy, proto nejsou viditelné žádné póry ani rýhy, pouhým okem nejsou viditelné ani dřeňové paprsky. Dobře viditelné jsou zpravidla letokruhy. V České republice se vyskytuje jedenáct druhů jehličnatých dřevin. Nejčastějšími jsou smrk, jedle, modřín, borovice lesní, borovice kosodřevina, duglaska tisolistá, jalovec obecný a tis.

Smrkové dřevo

Dřevo smrku je měkké, poměrně lehké, velmi pružné a pevné, za sucha dobře štípatelné, dobře se opraco­vává, moří, lepí a natírá. V suchém prostředí je velmi trvanlivé, ve ven­kovním prostředí je trvanlivé jen málo.
Smrk má ze všech dřevin nejširší použití, protože má velmi dobré technické vlastnosti, dobrou opracovatelnost a největší rozšíření.

Ve stavebnictví se smrk používá především pro nadzemní stavby (sloupy, střešní konstrukce, řezivo na stavbu lešení), mostiny, balkóny a schodiště. Ve vodním stavitelství se používá v konstrukcích na zpevňo­vání břehů vodních toků a na stavidla. Široké použití má pro rekreační a sportovní stavby, zařízení hřišť, pro tribuny, stožáry, kabiny a chaty. Smrkové dřevo je jednou z nejdůležitějších surovin pro papírenský prů­mysl a průmysl celulózy, protože má jemná, dlouhá vlákna. Ve stavebním truhlářství se používá k výrobě oken, okenic, dveří, zárubní, na obklady stěn a stropů. V báňském průmyslu se používá na vzpěry. Dále se používá v dřevařském a nábytkářském průmyslu, v letectví a na výrobu hudebních nástrojů. V dopravě má uplatnění při stavbě železničních vagónů, při výrobě automobilů a při stavbě lodí. V potravinářství se ze smrkového dřeva vyrábějí různé nádoby a obaly na balení ovoce a zeleniny. V zemědělství a vinařství se používá na sloupy a kůly do vinic a na chmelové tyče. Kůra se hodí k výrobě tříslovin pro kožařský průmysl.

Borové dřevo

Dřevo borovice je měkké a poměrně lehké, je však tvrdší a těžší než smrkové dřevo, obsahuje více pryskyřice a je méně pružné. Štípatelnost a opracovatelnost je horší než u smrku. Smolnaté dřevo borovice se špatně moří, barví a lakuje. Trvanlivost dřeva je velmi dobrá na suchu, ve vlhku i ve vodě.

Ve stavebnictví se borovice (lesní i černá) používá především tam, kde se požaduje pevnost v tlaku, nebo tam, kde se dřevo zabudovává do země, pod zem nebo do vody. Jsou to hlavně sloupy, vzpěry a zárubně. Dále se používá na konstrukce mostů a lávek, na stavidla, těsnění vrat zdymadel, na vypouštěcí zařízení rybníků, rampy, sněhové zábrany a zábradlí. Ve stavebním truhlářství se používá především na okenní rámy, vnější okna, dveře, obklady stěn a stropu Uplatňuje se i v dřevařském a nábytkářském průmyslu; v letectví se používá kvalitní, nenamodralé dřevo. V báňském průmyslů se borovice používá stejně jako smrk, různé uplatnění má i v zemědělství.

Jedlové dřevo

Jedlové dřevo je poměrně lehké, pruž­né a pevné, za sucha dobře štípatelné. Opracovatelnost je celkem dobrá, v porovnání se smrkem však horší. V suchém prostředí a ve vodě je jedlové dřevo velmi trvanlivé, ve venkovním prostředí je jeho trvanlivost horší.

Jedlové dřevo se používá většinou stejně jako dřevo smrkové, často jako jeho náhrada. Pro stavebnictví je technicky i hospodářsky nejvhodnější dřevinou. Nejlépe se hodí na vodní stavby, na konstrukce pro zpevňování břehů vodních toků, stavidla aj. V báňském průmyslu, v průmyslu dýh a celulózy a také v papírenském průmyslu se uplatňuje stejně jako smrk; ve stavebním truhlářství a v nábytkářství se uplatňuje méně. Nehodí se na palubové podlahy, protože při mytí šedne a chlupatí se. Kromě toho se měkké vrstvy jarního dřeva po nějaké době vydírají více než vrstvy dřeva letního, které postupně vystupuje nad povrch a podlaha se stává nevzhlednou. Kůra je dobrým palivem.

Modřínové dřevo

Dřevo modřínu je měkké, avšak tvrdší a těžší než dřevo smrku. Je velmi pevné. Je snadno opracovatelné, bortí se jen málo a málo sesychá. Je velmi trvanlivé v suchu, ve vlhkém prostředí i ve vodě. Pro své dobré technické vlastnosti a pěknou kresbu patří k našim nejlepším a nejcennějším dřevinám.

Ve stavebnictví se modřín používá především tam, kde se kla­dou velké požadavky na bezpečnost a trvanlivost konstrukce, kde se střídá vlhko a teplo, ve vodním stavitelství i tam, kde se vyžaduje pěkná kresba dřeva. Často nahrazuje dřevo dubové. Používá se na piloty, sloupy, zárubně, vzpěry a konstrukce mostu. Ve stavebním truhlářství se používá na okenní rámy a vnější okna, na obklady stěn a stropu, na dveře, vrata a schodiště. V nábytkářství se jako velmi cenná dřevina používá na výrobu masivního a dýhovaného nábytku. V letectví se používá modřín s úzkými letokruhy z horských oblastí.

Tisové dřevo

Tisové dřevo je ze všech jehličnanu nejtvrdší a nejtěžší. Je špatně štípatelné. Opracovává se poměrně snadno, velmi dobře se moří a leští. Je velmi pevné a trvanlivé.

Kůra stromu je červenošedá, stará kúra je tmavě hnědočervená, s drobně šupinatou borkou. Běl je velmi úzká, žlutá až žlutohnědá. Jádro je mohutné, po pokácení stromu červenohnědé, později tmavě červenohnědé. Letokruhy jsou typicky úzké. Vrstva letního dřeva je nápadně tmavá. Dřevo nemá pryskyřičné kanálky. Hmotnost při 15 % vlh­kosti je 680 kg/m3.

Pro vysokou cenu a malý výskyt je použití tisu velmi omezené. Nejvíce se uplatňuje v uměleckém truhlářství, řezbářství a soustružnictví.

Listnaté dřeviny:

Charakteristickým znakem listnatého dřeva jsou cévy, viditelné pouhým okem jako póry na příčném řezu a jako rýhy na podélném řezu. Ve dřevu listnatých stromů nejsou pryskyřičné kanálky. V České republice roste asi 41 druhů listnatých dřevin, které dělíme na kruhovitě a roztroušeně pórovité.

Bukové dřevo

Dřevo je tvrdé, těžké, v čerstvém stavu dobře štípatelné. Je pevné, ale málo pružné, velmi sesychá a praská. Na suchu i ve vodě je velmi trvanlivé a výhřevné. Opracovatelnost má velmi dobrou, dobře se moří a leští.

Buk má nejširší využití ze všech listnáčů. Jako pilařská kula­tina je nejdůležitější dřevinou k výrobě řeziva. Používá se rovněž k výrobě překližek, lisovaného dřeva, dřevotřískových desek, vlysových podlah, dále k výrobě ohýbaného nábytku, železničních pražců, ke stavbě strojů, v ko­lářství, průmyslu celulózy a papírenském průmyslu k výrobě buničiny, krmných kvasnic i jako nejvýhřevnější palivo.

Dubové dřevo (dub letní, dub zimní)

Charakteristické vlastnosti. Dřevo je tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné. V čerstvém stavu se dobře štípe, sesychá poměrně málo a je velmi trvanlivé. Je to naše nejlepší dřevo. Opracovává se velmi dobře. Dub zimní má letokruhy užší a proti letnímu dubu je jeho dřevo pórovitější, měkčí a lehčí.

Použití. Z hospodářského hlediska se dřevo dubu zimního od letního neliší. Má velmi široké uplatnění. Ve stavebnictví se používá tam, kde se kladou velké požadavky na pevnost, nosnost a trvanlivost. Používá se na stavby mostů, na vodní i pozemní stavby jako sloupy, piloty a vzpěry. Dále se používá k výrobě vozidel, železničních vagónů, lodí, na okenní rámy a dveře, vlysové podlahy, prahy, dlažební špalíky, sudy, v nábytkář­ství na okrasné dýhy (spíše dub zimní, neboť má hrubší strukturu). Z kůry se vyrábějí třísloviny.

Dub cer

Dřevo je tvrdé, těžké, má horší štípatelnost, menší pevnost a trvanlivost a je náchylnější k tvoření trhlin než ostatní druhy dubu.

V pilařské výrobě se používá na fošny, desky, hranoly, výřezy pro dýhárenský průmysl, obalové sudy, hračky, dlažební špalíky a na vodní stavby. Dále má stejné použití jako buk.

Březové dřevo

Dřevo je na rozhraní mezi tvrdými a měkkými dřevinami, je středně těžké, velmi houževnaté a pružné a ne­obyčejně pevné. Špatně se štípe a je málo trvanlivé. Je dobře opracovatelné a výhřevné.

Březové dřevo se používá na letecké a nábytkářské dýhy, v kolářství je bříza nejdůležitější surovinou. Dále se používá v řezbářství, soustružnictví, k výrobě překližek, na cívky, knoflíky, pažby, deštníkové hole, v průmyslu celulózy a v papírenském průmyslu k výrobě buničiny, také na krmné kvasnice a jako palivo.

Jasanové dřevo

Dřevo jasanu je tvrdé, těžké, velmi ohebné a pružné, houževnaté, pevné a trvanlivé. Je dobře opracovatelné, dobře se leští, ale špatně se štípe.

V pilařské výrobě je jasanová kulatina zvlášť cenná na fošny a desky. Dřevo je vhodné i jako dřevo kolářské (oje, hroty aj); dále se hodí na výrobu sportovních potřeb a sportovního nářadí; uplatňuje se též v letectví na vrtule a jako konstrukční materiál, při výrobě automobilů, v nábytkářském průmyslu na okrasné dýhy, dále na násady a pažby.

Jilmové dřevo

Dřevo je tvrdé, poměrně těžké, hou­ževnaté, pevné, trvanlivé, špatně štípatelné a špatně opracovatelné.

Používá se na vodní stavby, vodní kola, stavbu lodí, strojů a vozidel, k výrobě nábytku (na okrasné dýhy je ze všech evropských druhů dřeva nejvhodnější), na vlysové podlahy, v soustružnictví a na sportovní nářadí.

Akátové dřevo

Dřevo je velmi tvrdé, těžké, špatně štípatelné, houževnaté, pevné a velmi trvanlivé. Má poměrně špatnou opracovatelnost a velkou výhřevnost.

Používá se v kolářství, soustružnictví, na karosérie, na sou­části strojů (klíny), obuvnické kolíčky a kolíčky do hrábí, na sloupy, kůly do plotů, vinařské kůly, důlní dřevo, nářadí pro tělocvičny a v po­slední době i na výrobu masivního nábytku.

Lipové dřevo

Lipové dřevo je měkké, lehké, snadno štípatelné, venku málo trvanlivé. Velmi dobře se opracovává, má malou výhřevnost.

V pilařské výrobě je použití lípy omezené. V soustružnictví a řezbářství se používá na dřevoryty, rámy obrazů, dále se používá na slévárenské modely, poddýžky, hračky, rýsovací prkna, sudy na suché zboží, tesařské tužky, včelařské potřeby, pletené zboží, dřevěnou vlnu, buničinu, střelný prach aj.

Javorové dřevo

Dřevo je tvrdé a těžké, ohebné, pružné, hůře štípatelné, ve venkovním prostředí málo trvanlivé. Velmi dobře se opracovává javor klen, javor mléč se opracovává hůře.

V dřevařském a nábytkářském průmyslu se javorové dřevo používá k výrobě okrasných dýh, na hudební nástroje, na vlysové taneční podlahy; dále se používá v soustružnictví a ke stavbě letadel, v řezbářství na intarzie, na kuchyňské potřeby, textilní válce, kopyta a podpatky.

Habrové dřevo

Habrové dřevo je velmi tvrdé, těžké, velmi houževnaté a pevné. Špatně se štípe a velmi se bortí (křiví). Ve vlhku je málo trvanlivé. Je velmi výhřevné.

Používá se k výrobě vozu, ozubených vodních kol a strojů, na řemeslnické nářadí, v soustružnictví, jako generátorové dřevo a jako palivo, dále na klavírní mechanismy, klíny a podlahy. Pro nábytkářský průmysl se nehodí. Může se použít k výrobě dřevovláknitých desek.

Topolové dřevo

Topolové dřevo je velmi měkké a lehké, málo pevné, mírně sesychavé, dobře štípatelné, venku málo trvanlivé. Dobře se opracovává, hůře se leští.

Topolové dřevo se používá k výrobě dýh a překližek, dřevo­vláknitých a dřevotřískových desek, lisovaných desek, na obaly, hračky, kostry letadel, pražce, vložky mezi kolejnice, krokve a střešní latě, po­dlahy nákladních vagónů a k výrobě buničiny.

Olšové dřevo

Dřevo je měkké, lehké, štípatelné, málo pevné, pružné. Je trvanlivé v suchu a ve vodě, venku trvanlivost ztrácí. Dobře se opracovává.

Olšové dřevo se používá k výrobě dýh, překližek, dřevotřís­kových desek, na vodní stavby (jen pod vodou), v řezbářství a soustruž­nictví, např. na dřeváky, hračky, slévárenské modely, dále na rámy obrazu, věšáky, dřevěnou vlnu a buničinu. Dá se používat i jako imitace (napo­dobení) různých dřevin (mahagonu, palisandru a ořechu). Kúra se používá k výrobě tříslovin.

Osikové dřevo

Dřevo je velmi měkké a lehké, málo pevné, poněkud sesychá, je snadno štípatelné. Dobře se opracovává, venku je málo trvanlivé.

Z osikového dřeva se vyrábějí zápalky, dřevěná vlna a buničina, dále se používá ke stejným účelům jako topol.

Cizokrajné dřeviny

Mahagonové dřevo

Tímto názvem se označuje dřevo tropických oblastí asi 90 druhů mahagonů. Jsou barvy načervenalé až červenohnědé a mají hezkou, roz­ptýleně cévnatou texturu s leskem. Známe hlavně mahagony africké a americké.

Mahagon africký narůstá do výšky 30 až 50 m, průměr kmene dosahuje až 180 cm. Jádro je růžově hnědé až tmavočervené, zřídka žlutohnědé. Běl je světlejší, žluto­hnědá, až 4 cm široká, často nezřetelně oddělená od jádra. Typické jsou proužkové kresby na radiálním řezu.

Americké mahagony dosahují výšky asi 30 m, průměr kmene je 120 až 180 cm. Běl je bílá až žlutá, jádro načervenalé až žlutohnědé, na vzduchu tmavne. Póry jsou dobře viditelné. Kruhovité přírůstky dřeva jsou ohraničeny světlými pruhy, a tím se liší od afrického mahagonu. Americký mahagon má velmi pěkné dekorativní kresby - proužkové, skvrnité, květinové. Používá se na nábytek, vnitřní architekturu domů, lodí a luxusních automobilů, dále na pouzdra a okrasné skříňky.